Reklamní. Ne méně než kilogram denně
Reklamní. Ne méně než kilogram denně
Anonim

Ze sbírky internetového humoru

Nescafe
Nescafe

Reklama v mé mysli existuje pravděpodobně od doby, kdy se formovalo právě toto vědomí. Můj vztah s ní byl jako dívka. Ano, ano … Nejprve to vzbudilo opravdový zájem, kývlo na etiketu, pak se to stalo dostupným, po nějaké době si to se sebou mohlo dělat, co chtělo. Nakonec jsem se nudil jako hořká ředkev. A teď je to jako nevrlá stará žena strašně otravná. V hlavě se mi honila jedna myšlenka: „Jak ji mohu nenávidět zabít?“

Jako každý rozumný člověk se však snažím ospravedlnit jeho existenci. No, za prvé to informuje a za druhé to baví … Mám dokonce své oblíbené reklamy. Pamatujete si reklamu, ve které se po Rudém náměstí prochází mladý muž a dívka: „Není to skutečná blondýnka, má obarvené vlasy“, a také nejnovější reklamy na „Rondo“. Dokonce i všechny tyto zábavné věci jsou zábavné.

I když, sakra, reklamy jsou stále otravnější. A v televizi, na obrazovce monitoru a v lesklém časopise … Vzal bych tyto super-duperové takové těsnění a zavřel oči. Aby nebylo vidět všechny tyto tváře, kteří se stali šťastnými po použití „komety“nebo žvýkaček. Neviděl bych ve svých nočních můrách mladého muže, který jen umí donekonečna opakovat: „Vyměnil bys si gumu?..“

Nejtragičtější ale podle mě je, že lidé kolem mě, včetně mě, začínají komunikovat s reklamními slogany. Dostává mě to, jak se říká, na samé periferie. Když kolega, přicházející do práce, začíná pozdrav slovy: „Víš, co teď potřebuji?“; sestra, která se líčí, si mumlá pod nosem: „Dnes je den volna, nikam nemůžete spěchat. Namaluji si rty rtěnkou …“; mladší bratr, který vaří čaj, hučí: „Síla a zdraví. Chuť a vůně. Čaj„ Velký tygr “; když si ráno dám první doušek kávy, nedávno jsem začal opakovat větu„ Užívání si dokonalosti nevyžaduje slova … „zbavte se televize …

Jedná se však o drastická opatření. Pokud použijete stejné srovnání reklamy s dívkou. Tento vztah s touto samotnou reklamou lze vybudovat následovně. Řekněte jí následující: „Víš, mám tě opravdu rád, je mi s tebou sucho a dobře, nevím, co bych dělal bez tvých úžasných vycpávek a tvé tety Asyy … ale zůstaňme přáteli … „A pak do domu, ze kterého přijde tato dáma, štěstí a mír. Lidé opět začnou mluvit s citáty Tolstého a Dostojevského, Čechova, Turgeněva a Bulgakova … Samozřejmě si dělám srandu, ale alespoň bude více času na čtení knih těchto autorů.

Ostatně bez reklamy se stále neobejdeme, ale tím, že jí vyhlásíme bojkot, můžeme donutit její tvůrce, aby nás nekrmili vulgárností, přibitým humorem a nevkusem. Až se ze všech reklam stane umělecká díla, možná z ní přátelství přeroste v romantiku. Který začal tak dobře poprvé, tak neškodně.

Ano, u kávy to všechno začíná. Tím to ale naštěstí nekončí.

Doporučuje: