Obsah:

Meditace: cvičení
Meditace: cvičení

Video: Meditace: cvičení

Video: Meditace: cvičení
Video: Meditace pro začátečníky ♥ Naučte se meditovat 2024, Smět
Anonim

Slovo „meditace“pochází z latinského „meditátor“, což znamená „přemýšlet, přemýšlet“. Latinské „meditatio“má však obdoby v jiných jazycích: ruské „myšlení“, sanskrtské „dyakhna“, řecké „medomai“. V současné době je západní ekvivalent - „trans“pevně zakořeněný v populárně naučné literatuře. Jako synonymum lze navíc chápat tak blízký koncept jako „kontemplace“nebo „sebepřemýšlení“.

V širokém smyslu je od starověku meditace považována za prostředek sebevyjádření člověka, který mu zároveň umožňuje uvědomit si skryté možnosti lidského „já“. Hlavními efekty meditace jsou osvětlení a extáze. Dalšími plody meditace jsou stereotypy nebo uzdravování.

Image
Image

Jeho blahodárný účinek

1. Zvýšení intelektuálních schopností, hloubka vnímání reality a jednotlivých jevů, rozvoj analytických schopností.

2. Rozvoj pocitu hlubokého klidu, obnova narušené psychiky, osvojení dovedností sebeovládání, léčba duševních chorob.

3. Zlepšení paměti, vymizení nespavosti.

4. Celkové zlepšení těla, zvýšená vytrvalost a odolnost vůči různým nemocem.

5. Rozvoj smyslu pro harmonii, krásu.

6. Rozvoj mimosmyslových schopností, „nadpřirozené“lidské schopnosti.

Kdy meditovat

Meditace jako lék je předepisována těm, kteří často a bezdůvodně pociťují pocity úzkosti, fóbie, kteří hledají seberealizaci a duševní zdraví. Meditace se osvědčila při léčbě drogové a alkoholové závislosti (jako adjuvans). Přesto ti lidé, kteří se považují za naprosto zdravé a bez jakýchkoli psychologických svorek, mohou meditovat ve svůj vlastní prospěch. Je pravda, že tito jednotlivci obvykle pro sebe v meditaci nenacházejí nic zajímavého - mají dostatek dojmů „ve vnějším světě“.

Jak to udělat

Psycholog Benson ve své knize Relaxační reakce popisuje čtyři složky, které přispívají k úspěchu meditace:

1. Klidné prostředí;

2. Zařízení usnadňující soustředění;

3. Pasivní přístup;

4. Pohodlné držení těla.

Klidné prostředí je absence vnějších podnětů, které by mohly narušit meditační proces. Takové místo není tak snadné najít. Pusťte si instrumentální hudbu nebo „zvuky přírody“, poslouchejte stálý hukot ventilátoru nebo klimatizace. Pokud není možné se „maskovat“vnějšími podněty, ucpejte si uši špunty do uší. Snižte nebo vypněte světla.

Uvolněte svaly. Pohodlné držení těla je velmi důležité. Meditující by měl být v poloze, kde je podporována většina jeho tělesné hmotnosti. Narovnejte záda tak, aby hlava a krk zažily mírné svalové napětí. Je to nutné, jinak můžete rychle usnout. Jako zaměření si vyberte karafiát na klice nebo růžici na zdi a nespouštějte z něj oči.

Nakonec pasivní postoj - říká se mu také „pasivní vůle“nebo „pasivní pozornost“. To znamená: přestaňte si klást otázky „Dělám to správně?“, „Jak dlouho to bude trvat?“- a relaxovat. Meditační proces bude sám pokračovat, pokud z těla vyženete veškerý odpor, tělesný i duševní.

Je užitečné dát si před meditací horkou koupel - uvolní svaly a naladí mozek na klidné rozjímání. Někteří lidé dosahují dobrých výsledků meditací ve vaně.

Meditační proces

Starověké hinduistické bible naznačují, že při meditaci není výsledek - dosažení „nirvány“- tak důležitý jako samotný proces dosažení. Analogicky s medicínou: pacient tráví čas meditací, čímž se vědomě snaží zotavit. První je tedy postoj těla k meditaci.

Další fází na cestě k nadvědomí je stav relaxace. Tělo ve svém potenciálu obnovy dosáhne stavu blízkého spánku, nebo ho překoná.

Třetím mezníkem je vzdálené pozorování. Meditující, pozorující své prostředí, zůstává „divákem odpočívajícím v sobě“, „koexistuje“s prostředím a nebrání se mu. Tento stav často zažívají řidiči na monotónních rychlostních silnicích. V určitém okamžiku si všimnou, že jsou na křižovatce 5, a další okamžik - na křižovatce 15, ačkoli si vůbec nepamatují asi 10 mezilehlých křižovatek. Řidič přitom nepřestává řídit, to znamená, že to není sen.

Poslední fází meditačního zážitku je „stav nadvědomí“. Psycholog Davidson charakterizuje jeho povahu takto:

- dobrá nálada, mír, mír;

- pocit jednoty s prostředím: to, co staří nazývali spojením mikrokosmu (člověka) s makrokosmem (vesmírem);

- nevyjádřitelnost pocitů;

- zvýšené vnímání reality a smyslu prostředí;

- paradoxnost, tj. přijímání věcí, které se každodennímu vědomí zdají paradoxní.

Význam meditace

Meditace je způsob, jak uklidnit mysl. Nejedná se o fyziologický stav. Není to ani zvláštní psychologický stav. To také není náboženství. Meditace je spíše specifickou technikou. Je tak základní, že se nachází v každé době, ve všech kulturách, rasách, náboženstvích a ideologiích. Fyziologické, psychologické a filozofické cíle meditace nelze dosáhnout bez tréninku a techniky meditace můžete zvládnout pouze neustálým cvičením. Zkrátka buďte trpěliví.

Proces meditace obvykle trvá 10–15 minut (nemůžete je přerušit), jednou nebo dvakrát denně.

Doporučuje: